OSUDOVÁ LÁSKA:
Věřit či nevěřit? Jednoznačně věřit! Jaký
bychom to vedli život, kdybychom nevěřili?! Život bez vášně, bez barvy, bez
šťávy, bez tajemství, dokonce bez jakési zvláštní mystiky, bez mražení
v zádech, šimrání motýlů v žaludku, bez šíleného bušení srdce, bez
staženého hrdla, bez dráždivé intenzity, bez bláznivých kousků, kroků a aktivit
zaměřených na získání, udržení nebo i zavržení osudového vztahu - a často i bez
sladkého bolu? Proč bychom četli s takovým zaujetím Jih proti severu, Na
větrné hůrce, Janu Eyrovou (potažmo bulvární plátky), sledovali v kině
Annu a krále, Ducha, Tygra a draka, Hrbáče, Cartouche (nemluvě přirozeně o
Romeovi a Julii), nebo se více či méně potají dívali na jisté novodobé seriály
pro adolescenty, kdybychom bez ohledu na svůj věk v koutku duše i srdce nevěřili?
Proč by důchodci dychtivě čekali na „svou hodinku“, v níž začíná
v televizi běžet venezuelský – patetickými dramaty ve vztazích nabitý - seriál?
Všichni věříme, jenom si to mnozí nechceme přiznat a raději se tváříme, že se
nás něco podobného ani zdaleka netýká, protože my jsme přece rozumní lidé. Čím více se však
osudovosti v lásce bráníme, s tím větší razancí nás jednoho dne partyzánsky
přepadne ze zálohy v některé zákrut naší životní cesty a my jsme pak
„postižení“ syndromem osudovosti jako šarlatovým písmenem vyraženým nikoli
pouze v srdci, ale v celém svém bytí. Osudové lásky a osudoví
partneři nejsou pouze námětem knih, filmů, poezie, obrazů, skandalizujících
novinových článků. Vyskytují se všude kolem nás. V běžném životě je však
často přehlížíme. Že nikoli? Jak jinak, než osudovou láskou nazvat manželství
muže, jehož otec prohrál všechen majetek v hazardních hrách a ženy, jejíž
matka svolila k sňatku s tímto mužem až poté co se zapřísahal, že do konce
svých dní nevkročí do žádného zábavného podniku, hospody či sklípku, nebude
nikdy hrát ani o desetník a nedotkne se žádného alkoholu: a skutečně svůj slib splnil (i když jeho
tchýně byla již desetiletí po smrti)? Není osudovou láskou vztah starší dámy
s mladším partnerem, který po několika letech společného soužití na nátlak
své vnoučat chtivé matky sice sdílenou domácnost s bolestí v srdci opustil,
ale již nikdy si žádnou jinou ženu nenašel a již dlouhé roky se svou osudovou
láskou tráví své volné chvíle, žije na ubytovně a jí pomáhá kromě jiného i
finanční podporou, ale kvůli tvrdohlavosti své venkovské matinky by se
k ní nikdy nevrátil, takže s velikou pravděpodobností oba prožijí
zbytek svého života v platonickém vztahu?
V angelologii se potkáváme
s andělem, který se z lásky k pozemské ženě vzdal své andělské
nesmrtelnosti. V Tarotu je osudová láska zobrazena hned v několika kartách
(Zamilovaní, Ďábel, Dvojka pohárů, Pětka mincí atd.) a není to žádná náhoda. Osudové
vztahy provázejí lidstvo podobně jako různé věštecké a terapeutické techniky již
od jeho počátků. Nesouhlasíte? Co třeba Amor a Psyché, Héró a Leandros, Kleopatra
a Marcus Aurelius, Pierre Abélard a Hélois a mnozí další? Rovněž v terapii
se s ní často potkávám u svých klientů. Ať již v její šťastné,
slastné, či nešťastné, žal a smutek přinášející podobě. Osudová láska
jednoznačně, prostě a jednoduše existuje!!! Basta!
Judita Peschlová
Žádné komentáře:
Okomentovat